neděle 18. srpna 2013

Soulmates


Existují spřízněné duše? A pokud ano, je zaručeno, že tu svou potkáme? A co když už jsme ji potkali a ono to nevyšlo? Znamená to tedy, že to nebylo ono?
A je někde řečeno, že spřízněná duše musí být osoba opačného pohlaví? Není snad pravděpodobnější, že ji najdeme v našich nejbližších přátelích nebo snad rodině?
Na zemi žije 7 miliard lidí. Kde je tedy řečeno, že pro každého je tu jen jedna?

Já osobně si nejsem jistá, že na tohle věřím. Samozřejmě, může se objevit někdo, s kým si budeme rozumět jako s nikým, s trochou štěstí to bude osoba opačného pohlaví, dáme se dohromady, ono to vyjde, vezmeme se a budeme žít šťastně až na věky. Jenže proč tomu hned říkat spřízněná duše? A je vůbec ve světě, takto cynickém, takovýto scénář ještě možný?
A pokud existují spřízněné duše, nevěřím, že pro každého je tu jen jedna. A že to vždy nemusí být ta osoba, kterou si vezmeme. Protiklady se přitahují. Pokud nejsme spokojeni sami se sebou a potkáme někoho naprosto stejného jako jsme my, můžeme ho vůbec milovat? Pokud nemilujeme sami sebe, jak bychom mohli milovat někoho naprosto identického? 

Někdy si třeba jen myslíme, že tohle byla naše spřízněná duše, a pak to nevyjde a zjistí se, že většina byla jen přetvářka. A jdeme dál. Tudíž otázka zbývá, hledáme v budoucích partnerech spřízněné duše, nebo někoho, kdo bude naším protikladem a tím pádem nás bude doplňovat? 

Žádné komentáře:

Okomentovat