Včera jsem si promazávala přátele z facebooku a přemýšlela jsem, proč jsem kdy ty lidi v přátelích vůbec měla. Z cca 250 přátel jsem si jich nechala jen 115 a pořád mi to přijde hodně. Bylo by jich tak 80, kdybych si nenechala přátele z Irska a Dánska. Ráda si nechávám své mezinárodní konexe. Kdo ví, jestli někdy nebudu mít cestu třeba do Limericku nebo Skals?
Ale zbytek lidí mi přišel naprosto zbytečný. Byli tam lidé, kteří mě štvali už jen tím, že dýchají, lidé, kteří mě na ulici ani nepozdraví, lidé, které si nepamatuju, že jsem si kdy přidávala, lidé, se kterými jsem si v životě nepsala a v životě psát nebudu a spousta dalších podobných existencí.
Na facebooku jsou všeobecně dva typy lidí. Lidi, co si přidávají každého, mají okolo 2000 přátel a žádné soukromí. A lidé, kteří mají svých 100 přátel, které znají osobně a alespoň jednou si s nimi psali.
Osobně první skupinu lidí nechápu. Na co bych měla mít v přátelích lidi, kteří mými přáteli nejsou a jsou třeba z Brna?
Mně osobně přišlo odebírání těch všech lidí svým způsobem uspokojující. Netuším proč. Srovnáte si alespoň, komu jste se dlouho neozvali, komu se už nikdy ozvat nechcete a tak dále a tak dále.
Budu to muset dělat častěji.
Žádné komentáře:
Okomentovat