Showing the real self

Není lehké se někomu otevřít. Obzvlášť někomu, na kom nám záleží. Každý máme svou minulost a každý jsme někdy udělali něco, na co nejsme pyšní. Nechceme to odhalovat, protože si to nechceme připomínat, nebo snad proto, že se bojíme, že by to někoho mohlo odradit?

 Každý máme více tváří. Chováme se pokaždé jinak, jen záleží na tom, s kým zrovna jsme. Ale tu pravou tvář budeme vždy znát jen my sami. Ovšem, že se najde někdo, koho pustíme blízko, ale nikdy neodhalíme vše. Ať už si to chceme přiznat nebo ne.

Nemyslím, že někdy můžeme poznat člověka na 100% a nezáleží na tom, jak moc chceme. Lidé se mění. A všichni mají věci v sobě, které si chtějí nechat pro sebe. A tak je to v pořádku.

Někteří lidé mají menší problém s otevíráním se ostatním a někteří zase větší. Stejně jako někteří v sobě mají temnější věci než ostatní. Nikdy nevíme, čím si člověk prošel. Někdo to nedává najevo a někdo musí mít neustálou pozornost a dá všem najevo, že není v pořádku. Proto nesuďme lidi, podle toho, jak se chovají a vypadají. Možná se nechtějí otevřít, a proto nic nedávají najevo.

A toto je důležité akceptovat. Obvzláště ve vztahu.